Oregano (dobromysl)
Oregano nebo-li dobromysl obecná se využívá jako koření i v léčení chorob. Původní areál rozšíření byl v oblasti Středomoří, začala se však pěstovat již od antiky a rozšířila se do ostatních částí Evropy, kde i zplaněla. Původní je i v Malé Asii, na Kavkaze, Blízkém východě, Íránu, nižších polohách Himaláje, v jižní Číně a na Tchaj-wanu. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. V ČR se vyskytuje poměrně hojně v teplejších oblastech, nejvýše byla nalezena v nadmořské výšce 750 m v Krkonoších.
Nať dobromysli se používá zejména jako koření právě pod názvem oregano, typickým použitím je kořenění pizzy, špaget, kromě toho je součástí provensálského koření. Přidává se do mletých mas a gulášů, rizota, k dochucení masitých jídel a salátů, do chilly con carne. Chuť je výrazná, ale odlišná od majoránky. Sbírá se kvetoucí nať bez plodů.
Používá se též v léčitelství pro své aseptické (sterilní) a protizánětlivé účinky. Usnadňuje odkašlávání, zvyšuje vyměšování žluči, pomáhá při léčbě vnitřních infekcí a střevních potížích, při migrénách či kolikách. Bylina je silným prostředkem uvolňujícím křečovité stažení hladkého svalstva (např. orgánů trávicího a urogenitálního ústrojí). Používá se i na obklady a osvěžující koupele. Žvýkání listů má pomoci při bolestech zubů
Dobromysl je dobrou nektarodárnou rostlinou. Nektarium květu vyprodukuje za 24 hodin 1,1 mg nektaru s cukernatostí 76 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,83 mg. Pylu poskytuje včelám málo.
Čistý druhový med dobromysli není známý, ale ve Středomoří se dobromysl spolu se saturejkou a mateřídouškou podílí na vzniku hymetského medu a tymiánového medu.Tyto medy jsou výrazně vonné, s jantarovou barvou a příjemnou chutí, a jemně krystalizují.
ÚČINNÉ LÁTKY:
Nať dobromysli obsahuje asi 0,4 % silice (hlavně thymol a karvakrol) a asi 8 % tříslovin, hořčiny, tanin, těkavý olej, gumopryskyřici, antioxidanty a další látky.
PĚSTOVÁNÍ:
Dobromysl potřebuje suché slunečné stanoviště, lze ji úspěšně pěstovat i na skalce. Lze ji rovněž vysévat ze semínek, ze vzrostlých bylinek množíme nové jedince dělením. Dobromysl je poměrně choulostivá na mráz, na zimu ji proto přihrneme zemí, můžeme překrýt chvojím.
JAK JI SUŠIT:
Nať rostliny sbíráme 2x ročně, v době plného květu a na podzim. Stříháme celou rostlinu ve výšce 5 cm nad zemí, těsně nad dřevnatými stonky, ze kterých bylinka znovu obrazí. Sušíme ji rozprostřenou ve slabé vrstvě nebo ve svazečcích zavěšených ve stínu, případně při umělé teplotě do 35 °C.
JAK JI POUŽÍT:
Naložením snítek dobromysli do oleje lisovaného za studena (nejlépe olivový) získáme aromatické ochucovadlo s nahořklou chutí, které každý kulinářský umělec využívá ve středomořské kuchyni, nejlépe při přípravě salátů. Dobromyslí nelze pokazit žádné jídlo obsahující rajčata.
TIP:
Pokud chceme mít velmi silné a chutné koření, pěstujeme dobromysl na rozpáleném místě zahrady a sbíráme ji kolem 11 hodiny dopoledne za plného slunce. V tuto dobu totiž obsahuje maximum silic! Ráda má vápencové skály.