Cibule sibiřská

Je to vytrvalá zelenina, kterou můžeme sklízet v průběhu celého roku, dokonce i v zimě. Pěstujeme ji zejména pro zelenou nať, kterou odebíráme průběžně.

Cibule sibiřská (zimní) je blízce příbuzná s naší dobře známou cibulí kuchyňskou. Na rozdíl od ní se ale jedná o vytrvalou a zimovzdornou rostlinu, která u nás bez problémů přezimuje. Zelenou nať můžeme sklízet od podzimu do jara a je považována za vítané zpestření sortimentu cibulových zelenin. Nejpopulárnější je v Číně. Cibule je dlouhá 3 - 5 cm a široká až 2,5 cm, většinou světlá, někdy až do hněda. Mohutnější stonek má v průměru až 3 cm a je dutý. Listy jsou jednoduché a přisedlé.

PĚSTOVÁNÍ:

Před výsadbou do bezplevelné půdy zapracujeme kompost nebo kombinované hnojivo s vápníkem. Porost můžeme zakládat z výsevu nebo ze sazečky brzy na jaře, ale také v srpnu i později. Pro počáteční fázi pomalého růstu potřebujeme ochranu před plevelem, brzy se však zapojí a vytváří menší trsy. Pak již žádnou zvláštní péči nevyžaduje. Je mrazuvzdorná, protože pochází z jihovýchodní Sibiře, a proto je ji možno nechat přes zimu na záhoně. Roste dokonce pomalu i pod sněhem. Tuto cibuli sklízíme především pro zelenou nať. Seřezáváme listy postupně v průběhu vegetace, případně je vhodná jako zelenačka vyrytá s mladými cibulkami. Také se takto snadno přirychluje. Za sezónu sklízíme asi třikrát, avšak je nutné ponechat před příchodem zimy cibule řádně vyzrát. To zajistíme tím, že poslední listy odebereme nejpozději do poloviny září. Cibule sibiřská na úkor bohatých listů vytváří pouze menší cibulky. Některé formy mají listy vysoké kolem 40 cm, jiné tuto délku přesahují i dvojnásobně. Květy se objevují od druhého roku. Jejich duté stonky se ke sklizni nehodí, a proto je odstaňujeme. Na stejném stanovišti vydrží 10 - 15 let. Nároky má malé, daří se jí dobře i v horských oblastech. Stanoviště by mělo být slunné a nepříliš vlhké.

MNOŽENÍ:

Můžeme ji pěstovat ze semena, nejsnadněji se ale dá množit dělením trsů. Sázíme ji po několika rostlinách do sponu 0,5 x 0,25 m. Další možností je množení pacibulkami.

CO OBSAHUJE:

Má mnohonásobně vyšší podíl vitamínu C než kuchyňská forma (okolo 1 500 mg/kg), a je mimořádně bohatá na karotenoidy, vápník a sirnaté složky. Díky obsahu fytoncidů a silic příznivě ovlivňuje trávení a obranyschopnost organismu. Dráždivý účinek cibule je dán éterickým olejem obsahujícím organicky vázanou síru.

POUŽITÍ:

Sibiřskou cibuli můžeme využívat celoročně k řezu natě, nebo jako velmi ranou lahůdkovou cibuli. V kuchyni drobně nakrájené silné duté stvoly upotřebíme obdobně jako běžnou pažitku, vkládáme je do polévek, omáček, do salátů i zapékaných pokrmů. Nejrozšířenější je v čínské a italské kuchyni. Má jemnější chuť než cibule kuchyňská a je velmi šťavnatá (obsahuje až 88 % vody), zvláště na jaře, kdy sklízíme celé rostliny i s cibulkami a používáme jako mladou cibuli kuchyňskou - zelenačku. Nať se dobře zamrazuje.