Bazalka

Bazalka pravá je aromatická rostlina. Je původem z Indie a z dalších vlhkých tropických regionů Asie, kde byla pěstována více než 5 000 let. Do Evropy se dostala v 16. stol. a v současnosti se pěstuje většinou na zahradách.

Čerstvé nebo sušené lístky se používají jako univerzální koření. Pěstují se formy s listy zelené a červené barvy. Odlišné je také aroma - od typické vůně bazalky po skořicovou a citrónovou. Různé barevné formy působí v kontejnerech velmi dekorativně.

Velký význam má bazalka v léčitelství. Tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltika (= pozvolný rytmický pohyb stěn některých dutých orgánů, které slouží k posouvání jejího obsahu jedním směrem - trávicí ústrojí, močovody, vejcovody), působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychogenně podmíněných závratích. Při použití inhalace snižuje krevní tlak a je vhodným prostředkem při těžkém nachlazení i únavě. Bazalku samotkou podáváme práškovou, jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benedikterm, tymiánem, kořenem lopuchu nebo řepíkem.

Široké uplatnění má bazalka i v kuchyni. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme ji přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nezpůsobí uklidnění, ale naopak podráždění. Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jehož součástí jsou rajčata. Bazalka ve spojení právě s rajčaty a mozzarelou, zalitá olivovým olejem má protirakovinné účinky. Dále se používá na těstoviny, pizzu, na pečené ryby apod.

PĚSTOVÁNÍ:

Vyžaduje vlhkou, výživnou půdu a přímé slunce. Lze ji rozmnožit buď semeny nebo řízkováním nekvetoucích postranních výhonů. Pěstována je jako okrasná rostlina do okenních truhlíků, kde je kromě vůně vítána i její schopnost odpuzovat mouchy. Protože je to teplomilná letnička, vyséváme ji v březnu až dubnu do truhlíku. Na zahradě jí volíme slunné, ne však sluncem vyprahlé, místo s humózní, výživnou půdou. Nesnáší přemokření, ale ani velké sucho.

ŠKŮDCI:

Bazalku milují i přes vonné silice jak mšice, tak molice. Musíme tedy rostliny chránit a v případě napadení použít některý biologický prostředek na bázi oleje.

ÚČINNÉ LÁTKY:

Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem = primární součást estragonového oleje, je podezřelý z karcinogenních a genotoxických účinků, EU doporučuje omezit jeho konzumaci, estragol obsahuje dětská výživa a mnoho čajů a čajových nápojů) a linaloolem (přirozeně se vyskytující alkohol rostlinného původu, který má široké komerční použití, zejména pro svou příjemnou vůni - mýdla, čistící prostředky, šampony a krémy, jedním z produktů je i vitamín E, používá se také jako insekticid proti blechám a švábům). Dále přibližně až 5 % tříslovin, flavonoidy (vitamín P známý pro své antioxidační účinky, má kladný vliv na lidský organismus, zvláště pak na cévy), glykosidy (hrají důležitou roli při detoxikaci ve vodě nerozpustných látek, éterické oleje s eugenolem (používá se při výrobě parfémů, ochucovadel, esenciálních olejů a v medicíně jako lokální antiseptikum a anestetikum) a ocimem, bazalkový kafr (dráždivé účinky na kůži a sliznice, čímž způsobuje jejich překrvení, v místě vyvolává hřejivý pocit a působí jako mírné lokální antiseptikum a anestetikum, kromě urychlení průběhu zánětu působí pozitivně na unavené svaly, pomáhá při revmatických obtížích a své místo má také v inhalátorech), tanin (látka zastavující krvácení, používá se do přípravků proti průjmům, k léčbě hemeroidů), cinoel a jiné látky.

JAK JI ZPRACOVAT:

Sušit lze i kvetoucí nať. Sestřihnutou ji pomalu sušíme ve stínu. Nikdy ne při umělé teplotě. Sušenou nať uzavřeme do neprodyšné nádoby, aby esence rychle nevyprchaly.

Lepší je však zamražení lístků. Čerstvou nať natrháme a nakrájíme, suchou ji dáme do mističek či sáčků a rychle zmrazíme. Mražená bazalka rychle zhnědne či zčerná, chuťově se ale blíží čerstvé víc než sušená. Skutečné aroma bazalky však nic než čerstvé lístky nenahradí.

Výtečným ochucovadlem s přirozenou vůní bazalky je bazalkový olej. Do litru kvalitního olivového oleje dáme hrst čerstvých listů kvetoucí natě bazalky a necháme v chladu a temnu minimálně 14 dní uležet. Tento olej je výtečným doplňkem salátů, zvláště se hodí na rajčata s mozzarelou.

Bazalkové esence jsou velmi jemné, těkavé látky. Rostlina se nesmí sušit při vyšších teplotách než je 35 °C. A nesmí se rovněž vařit. Při přípravě vařených pokrmů se přidává do jídla až nakonec. Po skončení varu se sušená či čerstvá bazalka zamíchá do směsi. Pokud ji však povaříme, naprostá většina esencí vyprchá.